Poslanci

Sněmovní zdravotní výbor podpořil novelu, která zakazuje prodej energetických nápojů a podávání mladším šestnácti let. Norma míří k finálnímu schválení. Podle statistik vypije jednu plechovku týdně každý pátý školák, čtyři procenta dětí pak energetické nápoje konzumují každý den. Obsahují výrazně více kofeinu než u běžných limonád. Jeho bezpečnou dávku lze přesáhnout relativně snadno, zvlášť pokud jde o děti. „Na jeden kilogram tělesné hmotnosti činí dávka tři miligramy, už při konzumaci několika plechovek překročíme maximální dávku,“ vysvětluje Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy z Vysoké školy technologické. Nejde ale jen o kofein, nápoje obsahují i řadu cukrů a dalších látek.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Sněmovna měla v pátek schvalovat uzákonění povinného příspěvku zaměstnavatelů do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika, poslanci také měli pokračovat v závěrečném projednávání sporného rozšíření pravomocí obcí například o možnost zřídit společnou obecní policii. Místo těchto bodů ale na schůzi od rána probírali bitcoinovou aféru, kvůli které rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna v úterý odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Ještě před samotným jednáním poslanců vystoupil v dolní komoře prezident Petr Pavel s projevem, ve kterém se věnoval například aktuální bitcoinové kauze.

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Současná sněmovna vstoupí v úterý do své závěrečné fáze. Uskutečnit se má několik schůzí, včetně mimořádné. Na té by se mělo ve čtvrtek podle plánu koalice projednat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, změna migračních pravidel či regulace pyrotechniky. Kromě toho je ve hře například také pevné hlasování o školské novele, která mění financování nepedagogických pracovníků ve školství. Před závěrečným hlasováním je novela trestního zákoníku, zdravotní služby, povinný příspěvek zaměstnavatele při spoření na stáří či zamýšlený národní park Křivoklátsko.

Tisíce českých občanů se již zapsaly na zvláštní seznam voličů, aby mohly v letošních volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat ze zahraničí. Poprvé budou moci lidé volit, aniž by museli osobně cestovat na ambasády v jednotlivých zemích. Na zvláštní seznam voličů je třeba se zapsat nejpozději do 24. srpna. Nejvíce lidí bude hlasovat korespondenčně z Bruselu a Londýna. Jejich hlasy budou započítávány ve čtyřech krajích, které byly určeny losem.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.

Poslanci německého Spolkového sněmu v úterý odpoledne v druhém kole hlasování zvolili kancléřem předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze. V prvním kole volby se poprvé v německých poválečných dějinách nepodařilo kancléře zvolit a hlasování se muselo opakovat. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak předal jmenovací dekrety Merzovi i sedmnácti členům jeho kabinetu, který tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.

Opoziční hnutí ANO a SPD trvají na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Opoziční Piráti chtějí prosadit do vládního návrhu reformy trestního práva zejména širší legalizaci konopí. Pozměňovací návrhy podali poslanci při úterním druhém sněmovním čtení předlohy. Celkem se sešly tři desítky úprav. K závěrečnému hlasování zřejmě dojde v květnu.

Před závěrečným schvalováním ve sněmovně je vládní předloha, která má zavést registr ubytovacích zařízení a také evidenci údajů o ubytovaných hostech. Poslanci ji v úterý projednali ve druhém čtení. Podle předložených pozměňovacích návrhů by z ní mohli při schvalování zúžit okruh údajů, které by hoteliéři a další ubytovatelé museli státu hlásit o svých hostech. Po dvacáté třetí hodině bylo jednání dolní komory přerušeno. Znovu se poslanci sejdou ve středu.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh opozičních poslanců týkající se vládního nastavení dotací zemědělcům. Nařízení při rozdělování přímých plateb podle nich znevýhodňuje kolektivně podnikající zemědělce, naopak prý zvýhodňuje malé, samostatně hospodařící farmáře. Za skupinu poslanců jednala Alena Schillerová (ANO), vyhlášení nálezu se nezúčastnila. Později řekla, že ANO rozhodnutí respektuje, ale stojí si za tím, že pravidla mají být spravedlivá pro všechny.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Pravidla pro jednání sněmovny se do konce volebního období nepodaří změnit. Zástupci koalice potvrdili, že se na úpravách jednacího řádu s opozicí nedohodli. ANO a SPD nesouhlasí třeba s omezením přednostních práv.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Desítky poslanců napříč politickým spektrem přišly do sněmovny v lidovém kroji. Někteří se v něm zúčastnili i odpoledního zasedání. Poslanci během krojovaného dne vyjádřili pokoru k tradici a připomněli si moravského písmáka a politika Františka Skopalíka, který v 19. století v Říšské radě poukazoval svým krojem na národní identitu. Nevšední událost proběhla poprvé v minulém roce.

Francouzští poslanci podpořili zákon, který má usnadnit otevření barů či hospod v malých obcích a vesnicích. Cílem normy je obnovit společenský život a bojovat proti izolaci ve venkovských komunitách. Odpůrci zákona ale varují před alkoholismem, píše web britské BBC.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Sněmovna v pátek odpoledne přerušila závěrečné schvalování velké mediální novely, která mimo jiné zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, do středy 5. března, kdy mají poslanci o podobě vládní novely hlasovat. Páteční debatu provázely i osobní spory a slovní výpady. Žádný ze tří desítek zákonodárců, kteří se přihlásili do běžné diskuse, se ke slovu dosud nedostal.