Klima

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.

Lesní požáry už několik dní pustoší severní část Kanady. Hasičské jednotky i armáda zasahují v Britské Kolumbii, Albertě, Saskatchewanu nebo Manitobě. Během minulého týdne vyzvala Manitoba k evakuaci sedmnáct tisíc obyvatel. K 2. červnu bylo v Albertě aktivních 49 požárů, v Manitobě čtyřiadvacet a v Saskatchewanu hořelo na šestnácti místech. K vzniku požárů napomohlo neobvykle suché a horké počasí. Jejich rychlé šíření podporují trouchnivějící lesy a křovinaté porosty.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Letošní zimu v Česku nepřežila téměř čtvrtina včelstev. Oznámila to Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL). Je to doposud nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Mimořádné kolapsy včelstev podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou nemocí varroózou, která nabrala na síle nezvykle brzy kvůli loňskému teplému jaru.

Stopy za letadly někdy na obloze vydrží celé hodiny. Vede to nejen ke vzniku nesmyslných konspiračních teorií o takzvaných chemtrails, které by měly cíleně měnit počasí, ale zejména k reálným dopadům na klima. Vědci teprve začínají chápat, jak silné tyto dopady jsou a jak ovlivňují lidské životy.

Podpora veřejnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa je po sto dnech jeho druhého funkčního období druhá nejnižší ze všech prezidentů od konce druhé světové války, vyplývá z dat agentury Gallup. Uplynulé týdny poznamenalo vyhlášení a následné částečné pozastavení cel na americké obchodní partnery, snaha o uzavření příměří v rusko-ukrajinské válce, tvrdý postup proti migraci nebo snahy o masivní redukci federálních výdajů.

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.

Pláž Ras Hankorab, ležící na jihu egyptského pobřeží Rudého moře, se stala středobodem sporu mezi ochránci přírody, místními komunitami a státními úřady. Zatímco vláda nabízí tuto část chráněného území investorům jako způsob, jak zvýšit příjmy z turismu, ekologové bijí na poplach kvůli hrozbě nenávratného poškození jednoho z posledních nedotčených mořských ekosystémů v Egyptě.

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Kandidát na slovenského ministra cestovního ruchu a sportu Rudolf Huliak a prezident Peter Pellegrini při pondělním jednání nedospěli k tématům, na nichž by se neshodli, řekl Huliak po schůzce, kterou hlava státu zatím nekomentovala. Návrh na jmenování Huliaka členem vlády podal premiér Robert Fico (Smer) minulý týden ve snaze, aby tříčlenná vládní koalice opět měla většinu ve sněmovně.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.

Na Praze 6 došlo kvůli stromům ke sporu mezi radnicí městské části a památkáři. Praha 6 vysázela u Písecké brány dřezovce trojtrnné. Vedení památkového ústavu ale nařídilo jejich vykopání. Na místě požaduje pouze lípy, které podle něj s lokalitou historicky korespondují.

Při náhlém oteplení ve vyšších vrstvách atmosféry se často rozvlní polární vír, což vede ke vpádům arktického vzduchu na jih – včetně Česka. Přestože bulvární média varují před touto „bestií z východu“, v únoru zřejmě nic takového nehrozí.

Spojené státy s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu odstupují od pařížské klimatické dohody. Odmítavě se Trump vyjádřil také v otázce Green Dealu, který ovšem prosazuje Evropská unie. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) nesmí být Green Deal ideologický, má však dle něj několik výhod, které se odrazí i v českém průmyslu – například investice do modernizace. Stínový ministr životního prostředí, předseda sněmovního zahraničního výboru a hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) by však od dohody ustoupil, protože se podle něj v podstatě stala „cárem papíru“. O problematice diskutovali v úterních Událostech, komentářích.

Vědci chtějí šlechtěním podpořit využití a pěstování čiroku v Česku, podle nich je to obilnina budoucnosti s řadou pozitivních vlastností. Například při použití v zemědělství uvolňuje do půdy látky, které ji zbavují škůdců, je suchovzdorný a zároveň bezlepkový, má tak široké využití v potravinářství.

Letošní Vánoce budou ve znamení počasí, které se zřejmě nebude vymykat tak výrazně dlouhodobému průměru jako třeba v loňském roce. Tehdy Česko zažilo masivní oblevu s deštěm, která způsobila zimní povodně poměrně nebývalého rozsahu. Letošní teploty by na Štědrý den měly být lehce nad nulou, pak se bude zřejmě jen zvolna oteplovat. Vánoce ale mohou mít i mnohem odlišnější podobu.

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita jen polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na unijní směrnice novela, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Motoristé v sobotu ráno na prvním kongresu strany potvrdili mandát předsednictva na další dva roky, jeho skladba se nemění. Předseda Motoristů Petr Macinka se v projevu vymezil proti levicovým pokrokářům a takzvaným zeleným ideologům, představil také základní desatero ideových východisek strany. Na závěr kongresu Macinka řekl, že hlavní ambicí Motoristů v nadcházejících volbách je porazit ODS.

Klimatická konference OSN COP29 se v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodla na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun) ročně do roku 2035. Představitelé rozvojových zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Velké Británie nebo EU jde o krok vpřed. Účastníci konference OSN se také dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek.